Památky v okolí hotelu
torzo hradu
Gotický hrad je poprvé uváděn r. 1360, kdy patřil Albertovi ze Šternberka. Hrad r.1449 stavové vykoupili a postoupili ho čtveřici šlechticů. Byl opuštěn teprve po výstavbě Nového Světlova nad Bojkovicemi a r.1517 se uvádí jako pustý.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad. Dle archeol. výzkumu se zde žilo v obd. 2. pol. 13. - 1. pol. 14. stol. Zmiň. v pramenech pouze r. 1517 již jako pustý, kdy byl prodán Jitkou roz. z Landštejna a jejím mužem Jáchymem z Biberštejna Burianovi z Vlčnova.
Engelsberg, Engelsberk, Sehrad, Sehradice, Tetov, Vala (5.6 km)
torzo hradu
Hrad Engelsberg (Andělský hrad), zal. koncem 13. st. biskupem. Poč. 14. st. byl dobyt. Od 14. st.-poprvé název Sehradice. V 18. st.-Sehrad, Vala. Tetourové jej vlastnili již jako opuštěný. Dnes zbyly valy předhradí, malé zdivo, vyvýšenina z věže.
zámek
Zaniklá tvrz z pol. 14. stol., první písemná zmínka z r. 1500. Časté střídaní majitelů, pravděp. zanikla za třicetileté války, nejpozději však za tatarského vpádu r. 1663 a nebyla již obnovena.
zámek
Původně pozdně gotický hrad. V renesanci opevněn. Obstál při útoku Bočkajovců roku 1605, Švédů za třicetileté války, i Turků a Tatarů roku 1663. Ve 40. letech 18. století upraven na zámek ve stylu tudorské gotiky. Nyní je zde regionální muzeum.
zámek
Původní tvrz ze 14. stol. zpustošena za válek Matyáše Korvína s Jiřím z Poděbrad, později znovu obnovena. Poč. 18. stol. koupili Nezdenice Serenyiové, přebudovali tvrz na barokní zámek. Poč. 19. stol. rod Herringů - přestavba na zámek empírový.
zámek
Původní klášter Smilheim ze 13. st. byl v 15. st. pobořen Husity. V 16. st. jej nahradil zámek zvaný Nový Smilheim. R. 1749 lehl popelem . V letech 1750 -1766 byl postaven zámek nový. Trojkřídlá dispozice, inspirace francouzskými vzory.
zaniklý hrad
Hrad se uvádí až roku 1338. O jeho existenci ve 13. a 14. století svědčí nález grošů Václava II. Od 14. století hrad ztrácel funkci a postupně mizel. Poslední budovy hradu zničeny za třicetileté války a místně na ně navázal pozdější kounický zámek.
zámek
Původně hrad vybudovaný za Přemysla Otakara II. Pobývali zde panovníci (Karel IV., Zikmund, Matyáš Korvín). R. 1512 byl opuštěn a chátral. V r. 1645 zpustošen Švédy. Na poč.18. st. zde postavili Kounicové barokní lovecký zámeček zvaný Baráník.
tvrz
Tvrz postavená r. 1512 Janem z Kunovic poté, co získal Uherský Brod. Jako sídlo panstva sloužila do r. 1611, kdy Brod koupili Kounicové. Ti zde nesídlili a dům sloužil jen správním účelům. Později byl barokně přestavěn a upraven na byty. R. 1922 jej po vymření Kouniců koupilo město.
zaniklý hrad
První písemná zpráva o hradě Bánov pochází z konce 13. století. Původně hrad vlastnil rod Vítkovců. Na počátku 14. století obsadil hrad dočasně Matúš Trenčianský, ale poté opět majitelé Vítkovici.
torzo hradu
Téměř zaniklý hrad. Ves Komňa r. 1261 v maj. vizov. kláštera. R. 1385 zmiň. Dětoch z Komně. V l. 1408-20 hrad v zástavním držení Adama a Dražka z Hrádku. R. 1448 hrad prodán Zdeňkem ze Šternberka Miroslavovi z Cimburka. R. 1517 pustý.
hrad
Hrad tzv. plášťového typu, přestavěný ve 14. st. ze starší tvrze. R. 1427 dobyt husity. Často střídal majitele a byl několikrát přestavován. V baroku dostaven Jakubem Arnoštem z Lichtenštejna - Kastelkornu. Po požáru r. 1951 slouží jako muzeum.
zámek
Z tvrze vznikl koncem 16. st. renesanční zámek s arkádami. R. 1809 jej koupil Ferdinand hrabě z Laurencin-Beafortu a nechal jej upravit v empírovém stylu. Od r. 1831 do r. 1945 zámek vlastnili Logothetiové. R. 1845 zde byl hostem malíř Josef Mánes.
Štípa, Kostelec (16.5 km)
mlýn
Větrný mlýn byl postaven v l. 1858-1860 Kristiánem Kovářem. Mlelo se zde ještě za 2. svět. války. R. 1964 byl mlýn Rudolfovi Kovářovi odebrán do péče státu. Dnes je opět v majetku rodiny Kovářů. Jako jediný v oblasti se dochoval i s původním technickým zařízením. Dnes je chráněnou kulturní památkou.
zřícenina hradu
Hrad z 50. let 13. století vybudovaný biskupem Brunem ze Schaumburku. Roku 1621 dobyt a vypleněn. V roce 1820 vyhořel a poté rychle zpustl.
zámek
Barokní, klasicistně upravený trojkřídlý zámek s rozsáhlým parkem. Postaven Leopoldem z Rottalu v pol. 18. st. Sňatkem jeho dcery Marie Anny přešel zámek do vlastnictví Dietrichštejnů. Později však často střídal majitele. Jedním z nich byl i Baťa.
tvrz
Tvrz z roku 1391. Dobyta při česko-uherských válkách. Poté renesančně přestavěna. Dnes využívána pro kulturní účely.
zámek
Zámek byl původně tvrzí, která byla koncem 16. stol. přebudována na renesanční zámek. Další majitelé, Seilernové, jej r. 1852 přebudovali v romanticko-historizující stavbu. Jejich majetkem byl zámek až do 20. let 20. stol. Dnes zámek v majetku obce.
tvrz
Tvrz se připomíná r. 1276 jako léno olomouckých biskupů, tehdy se odtud psal Zášit z Kurovic. Razantně přestavěna Vrchlabskými v l. 1482-1565 a Jáchymem Zoubkem ze Zdětína v 2. pol. 16. stol. R. 1630 dostavěl Václav F. Eusebius Lobkovic druhé patro tvrze. Později užívána jako pivovar a bytový dům.
