Památky v okolí hotelu
sakrální památky
Pseudorománský kostel s barokní věží přistavěný k původní románské rotundě z 12. století, která nyní slouží jako presbytář.
hrad
Gotický hrad založený roku 1348 za Karla IV. na ochranu korunovačních klenotů a státních listin. Významná kaple sv. Kříže s deskovými obrazy od Mistra Teodorika. Necitlivou rekonstrukcí v 19. stol. zničena autentičnost hradu.
sakrální památky
Interiér kostela měl imitovat jeskyni, ze stěn a stropu visely krápníky, na zemi byly oblázky. Dodnes se zachovalo jen několik náznaků původního, jistě nádherného interiéru.
přírodní scenerie
Nepřístupná - uzamčená - krasová jeskyně nad soutokem Kačáku a Berounky s délkou chodeb cca 350m. Jeskyně bývá pravidelně otevřena jedenkrát do roka v rámci Tetínských jeskyňářských dní.
zřícenina hradu
Skromné zbytky hradu z pol. 13. století. Od roku 1321 v majetku Štěpána z Tetína. Hrad koupil Karel IV. a panství bylo připojeno k hradu Karlštejn. Poté brzy zpustl a zanikl.
Zbraslav, Aula regia, Königssaal (12.9 km)
zámek
Zámek byl r. 1825 přestavěn bavorským knížetem Bedřichem z Oetingen-Wallersteinu ze starší budovy sloužící jako klášter, později jako rafinérie na třtinový cukr a chemická továrna. Do r. 2009 zde sídlila expozice asijských sbírek Národní galerie.
sakrální památky
Procházka z Popovic na Koukolovu horu je odměněná nádherným rozhledem a krásným místem. Místečko je velmi zvláštní a rozhodně stojí za navštívení.
hrad
Původně gotická stavba z 14. století, postavena za Jana Lucemburského. Od poč. 15. stol. se majítelé rychle střídali. Opuštěna počátkem 17. století. Na konci 18. století přeměněna Mansfeldy v sýpku - poté už se vzhled a využití stavby nezměnil.
tvrz
Původně biskupská tvrz, postavená stavební hutí Jana IV. z Dražic počátkem 14. století. Dochována řada architektonických prvků. Od počátku 18. století hospodářské využití (sýpka), v současné době prázdná a chátrající.
zámek
Prostý původně barokní zámeček od Ferdinanda Ignáce Schönpfluga z Gamsenberku z počátku 18. století, historický vzhled později setřen přestavbou na byty JZD.
zámek
Nevelký zámeček z 2. poloviny 17. století, po zřízení vrchnostenského dvora postavený dominikány. Ti jej v roce 1860 směnili s baronem Ringofferem za statek v Libni. V zámečku bývala kaple sv. Augustina.
torzo zámku
Nepatrné zbytky klasicistního zámku v areálu, kde již v předhusitské době stával dvůr s tvrzí Nussberg. Zám. vystavěl krajský hejtman Karel Josef z Bienenberku po r. 1789. Po r. 1947 jej má ve správě město Jílové, chátrá. R. 1990 se budova zřítila.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad. V pís. pramenech připomínán jen jednou, r. 1387 při lokalizaci vinice. Předpokládá se, že hrad byl majetkem plasského kláštera, což vysvětluje minimum zmínek o jeho existenci, v blízkosti Prahy jinak překvapivého. Přesná lokace neznámá.
zámek
Barokní zámek poprvé zmíněn jako hrad, založený Otakarem II. v r. 1265. Dobyt husity r. 1425. V 16. stol. přestavěn na renesanční zámek. Následovala přestavba barokní v 18. stol. Hrad byl střediskem kraje a sídlem královského purkrabího.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411-12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.
zřícenina hradu
Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.
Jenčov, Jinčov, Jeničov (22.2 km)
zřícenina hradu
Zřícenina hradu snad z poč. 14. stol.,o jehož historii a původu neexistují žádné písemné zprávy. Hrad se skládal ze dvou částí. Dodnes je zachované klenuté okno. Polohou, rozsahem a vybavením se hrad podobá spíše lovecké tvrzi.
sakrální památky
Raně barokní komplex klášterní a školní budovy při kostele sv. Voršily z let 1674 - 1679. Kostel, barokní sálová stavba z let 1699 až 1704 je od Marca Antonia Canevalle.
zaniklý hrad
Zříceniny hradu ze 14. st. Poč. 15. st. zpustlý, obnoven husity po r. 1424, dobyt a vypálen r. 1428 a 1435. R. 1450 znovu obnoven. R. 1471 neúspěšně obléhán. Zpustl před r. 1542. V neprostupném terénu dochovany zbytky budov, rozsáhlé valy a příkopy.
zámek
Rezidence českých knížat a králů s největším chrámem v Čechách, symbol Prahy a české státnosti. Jedno z nejmalebněji položených panovnických sídel v Evropě.