Památky v okolí hotelu
zámek
Nevelký zámeček z 2. poloviny 17. století, po zřízení vrchnostenského dvora postavený dominikány. Ti jej v roce 1860 směnili s baronem Ringofferem za statek v Libni. V zámečku bývala kaple sv. Augustina.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu Václava IV. z l. 1411-12. Krátce jeho smrti r. 1421 hrad dobyt a vypálen husity. V 19. st. poškozen lomem, r. 1881 stržen majitelem panství. Dochovány zdi paláce, bran, příkop a terénní zbytky budov a husitského obléhacího tábora.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu, zahájení stavby v letech 1260 - 1270. Stavebníkem říčanského hradu byl Ondřej ze Všechrom, jeho politické postavení vyžadovalo reprezentativní sídlo.
ostatní
V areálu hosp. dvora zámku Štiřín stojí konferenční centrum, dům Atis, pojmenovaný podle arch. Kačera, který ho koncem 90. let 20. stol. navrhl, projektoval a zčásti postavil. Převládající znaky zařazují dům k realizacím organické architektury.
sakrální památky
Pozdně románský kostel, postavený za biskupa Jana II. (1226-36) jako kombinace sakrálního a fortifikačního centra obce. Opraven v 17. století (přistavěna sakristie) a 1864 (třetí patro věže). Obranná patra věže zpřístupňuje schodiště v síle zdi.
zámek
Prostý původně barokní zámeček od Ferdinanda Ignáce Schönpfluga z Gamsenberku z počátku 18. století, historický vzhled později setřen přestavbou na byty JZD.
zřícenina hradu
Barok. citadela ze 17. stol. vzešlá z přemysl. hradiště (10. stol.) a mohutného got. hradu (14. stol.). Panovnickým sídlem a centrem státu mezi l. 1085 - 1140. R. 1893 dobudováno národní pohřebiště Slavín. Vojenskou pevností do r. 1866.
zámek
Rezidence českých knížat a králů s největším chrámem v Čechách, symbol Prahy a české státnosti. Jedno z nejmalebněji položených panovnických sídel v Evropě.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad. V pís. pramenech připomínán jen jednou, r. 1387 při lokalizaci vinice. Předpokládá se, že hrad byl majetkem plasského kláštera, což vysvětluje minimum zmínek o jeho existenci, v blízkosti Prahy jinak překvapivého. Přesná lokace neznámá.
torzo hradu
Zbytky gotického hradu. Založen patrně za Karla IV. jako šlechtický objekt. Poprvé zmiňován r. 1377. Zanikl zřejmě v době poděbradských válek. R. 1525 připomínán jako pustý. Výrazně poškozen při stavbě železniční tratě, která jím dnes prochází.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu založeného v 1. pol. 14. stol. Jenecem z Janovic. V 16. stol. nazývaný zámkem. Na počátku 17. stol. již uváděn jako pustý. Zkázu dovršili Švédové roku 1641. Ve 20. stol. zřícenina sloužila jako obydlí chudině.
torzo hradu
Nepatrné zbytky zdí hradu. Postaven po r. 1357 v místě keltského sídliště, do r. 1421 patřil klášteru v Klášterní Skalici, r. 1452 již pustý. Jsou patrny zbytky příkopů a valů.
hrad
Část románského hradu, rozšířeného ve 14. a 15. stol., tvořená rotundou, hranolovou věží, přilehlou původně gotickou budovou a odkrytými základy románského paláce.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. R. 1283 zmiň. Ondřej z Dubé. Kolem r. 1350 zal. kaple sv. Klimenta. Na poč. 15. stol. (maj. Jan Zúla z Ostředka) byl r. 1404 dobyt; poté ve špatném stavu. Dalším maj. Bohuš Kostka z Postupic. R. 1466 dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad.
99
Nedaleko Hvězdonic 2,5 km po žluté turistické cestě naleznete na břehu řeky trozo věže latránu nazývaného Odranec. Dodnes je patrné hrazení kolem tohoto místa, které nelítostivě protíná železniční trať. Na kopci můžete objevit zříceniny hradu Stará ...
zámek
Z r. 1416 je první zmínka o tvrzi, na sklonku 18. stol. uváděna jako zřícenina. Gallasové vybudovali nynější zámek. Působí spíše dojmem předměstského domu, než zámku.
zřícenina hradu
Poprvé se hrad připomíná k roku 1318. Roku 1404 zemská hotovost pod vedením arcibiskupa Zbyňka Zajíce z Házmburka hrad dobyla a zbořila. Dnes zde stojí pouze skromné zbytky zdí.
zámek
Za Olbramoviců je z r.1380 zmínka o tvrzi.V r. 1691 za Václava Vojtěcha ze Šternberka probíhala přestavba tvrze na zámek. V letech 1827 a 1857 zámek vyhořel a obnoven byl v empírovém slohu. Od r. 2004 zde probíhá rozsáhlá rekonstrukce celého objektu.
zámek
Hrádek postaven nad zříceninou hradu Čerchanova jako novostavba v r. 1412 Rackem Kobylou ze Dvorce, v r. 1525 se stává majetkem Jaroslava ze Šelmberka a Kosti, který ho koupil jako pustý. V r. 1554 ho Jan z Valdštejna přestavěl na renesanční zámek.
zámek
Renesanční zámek byl původně gotickou tvrzí postavenou koncem 14. stol. na čtvercovém půdoryse s vodním příkopem. Tvrz byla v 60. letech 16. stol. přestavěna na zámek. V letech 1960-64 byl zrekonstruován do podoby dvoukřídlé dvoupatrové budovy.
