Památky v okolí hotelu
zámek
Barokní zámek z 18.stol. je dnes sídlem městského úřadu a základní umělecké školy. K vidění je sloupový vestibul s jednoramenným schodištěm a lze nahlédnout do prostoru bývalé hradní věže.
sakrální památky
Původní gotické trojlodí. Hlavní pozdně románský portál je z poloviny 13. století, v polovině 14. století byl zaklenut. V 60. a 80. letech 18. století barokně přestavěn. V kostele náhrobník Markéty ze Žeberka, sestry krále Jiřího z Poděbrad.
sakrální památky
Barokní Svatojánský sloup je z roku 1712, z pískovce, od neznámého umělce snad z okruhu J. Brokofa, opravován v letech 1774, 1861 a 1924.
věž
Zachovalá rozhledna postavena v letech 1908-9. Původně měla být o 9 m větší. Po opravě roku 1999 znovu zpřístupněna.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu, dle Kosmy vyb. r. 1121 Němci (asi Děpold II. z Vohburku) na našem území. Knížetem Vladislavem obležen a dobyt. R. 1427 dobyt husity. V 15. a 16. stol. často zastavován. V 16. stol. stav. úpravy za pánů ze Švamberka. Postupně zpustl.
Šelmberk, Šlemberk, Starý zámek (12.9 km)
torzo hradu
Téměř zaniklý hrad. Dle archeol. nálezů byl zal. okolo r. 1300. Nedlouho poté zanikl. Byl pravd. zal. z důvodu ochrany rýžování zlata; snad něm. rytířem Oldřichem Valdauerem, a na popud Karla IV. byl dobyt a zbořen (neleg. stavba).
zámek
Zámek postavený koncem 17. stol. jako čtyřkřídlá patrová budova se vstupem ve čtyřpatrové věži v ose hlavního křídla. Přestavěný v roce 1750, další přestavba proběhla klasicistně, v průběhu 19. stol. Dnešní podobu získal v roce 1906. Dnes chátrající.
zámek
Dvoupatrový lovecký zámek členitého půdorysu v pseudogotickém stylu s ozdobným balkonem, nárožními rizality a arkýři dal vystavět v 2. pol. 19. st. Jan Arnošt Berchem-Haimhauser pro občasné lovecké výpravy. Po r. 1945 patřil státu, poté lesní správě.
sakrální památky
Kostel sv. Mikuláše stojí na náměstí v Boru u Tachova. Kostel je barokní, jednolodní, po straně sakristie s oratoří v patře. Na jižní straně pozdně gotická hranolová věž s ochozem.
zámek
Zámek z gotického vodního hradu ze 13. st., ze kterého zůstaly zbytky válcové věže. Zahrnuje slohová období od středověku do 19. st. V období romantismu pseudogoticky přestavěn. Vlastnili jej páni z Boru, von Götzen a Löwensteinové (do r. 1945).
sakrální památky
Loretánskou kapli nechala na místě původní kaple (14. stol.) postavit r. 1688 hraběnka Marie Isabela von Götzen. Koncem 18. stol. zájem o kapli opadl a začala chátrat. V 2. pol. 19. stol. byla opravena. R. 1945 byla poškozena palbou US jednotek, poté chátrala. Od r. 1994 je postupně opravována.
torzo hradu
Zbytky hradu při barokní sýpce. Hrad založen v pol. 13. st. pány ze Svojšína. Po r. 1450 hrad přestavěn a rozšířen Švamberky. R. 1647 pobořen v bojích se Švédy. Po r. 1648 na rozkaz Ferdinanda III. zbořen, aby nemohl sloužit při odboji proti císaři.
zámek
Barokní jednopatrový zámek postavený v r. 1786 Františkem Jáchymem ze Širntyngu, který vznikl přestavbou původní tvrze doložené v r. 1497 za Jana Lejtolta z Ebrnic. Po r. 1925 začal zámeček sloužit pro školské účely. Dnes je opuštěny a nevyužívaný.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. Zal. v 1. pol. 13. stol. R. 1316 maj. Beneda z Volfštejna. V drž. pánů jeho rodu do r. 1460, kdy získali soused. hrad Třebel. Volfštejn ztratil význam a zanikl r. 1470 za bojů Zelenohorské jednoty s vojsky krále Jiřího z Poděbrad.
torzo hradu
Zříceniny hradu či tvrze, vzniklého patrně v pol. 16. stol., snad na ochranu šlikovských stříbrných dolů. S úpadkem dolování po třicetileté válce zanikl. R. 1794 první zmínka zříceniny staré tvrze v pramenech, starší středověký původ nelze vyloučit.
Šontál, Krásné Údolí, Schönthal (19.5 km)
zřícenina hradu
Terénní zbytky zaniklého hradu. První zmínka r. 1379, další zpráva až r. 1461 Jana ze Šontálu, záhy na to hrad zpustl a v roce 1544 se hovoří pouze o pusté vsi Šontálu.
zaniklá tvrz
Sporný objekt, není jisté, jestli jde o tvrz, nebo o pozůstatky z třicetileté války. Nedávno zde byly nalezeny střepy ze 14. století, což by dokazovalo, že skutečně jde o pozůstatky tvrze.
sakrální památky
Pravoslavný kostel v rusko-byzantském slohu byl postaven v l. 1900-1902 podle návrhu arch. Nikolaje V. Sultanova stavitelem Gustavem Wiedermannem. Bohatě zdobený interiér, ikony ze 17 stol., jedinečný ikonostas (získal hlavní cenu na Světové výstavě v Paříži r. 1900) věnoval Petr P. Rykovskij.
věž
Rozhledna, 940 m n. m. Před 2. svět. válkou zde stála dřevěná turist. chata s rozhlednou. R. 1970 post. nová rozhledna sloužící vojenským účelům jako radarová stanice. Dnes v soukr. vlastnictví. Byla vystavěna bez kousku železa (silikonové šrouby).
sakrální památky
Klášterní kanonie založená velmožem Hroznatou 1193. Původní dřevěné stavby nahrazovány postupně zděnými (kostel 1232). Po poškození za třicetileté války barokní obnova. Poslední úpravy poč. 20. stol. Rozsáhlou devastaci po 1950 odstraňují od 1990 opravy.
