Památky v okolí hotelu
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple - současný farní kostel, opevněný novou hradbou.
věž
Kamenná rozhledna z roku 1934 na vrchu Svatobor (845 m n.m.), vysoká 31 m, postavená na místě bývalé kamenné rozhledny z roku 1900, která se zřítila v roce 1934.
sakrální památky
Raně barokní kostel Jména Panny Marie byl postaven pravděpodobně v roce 1637. Roku 1737 byla přestavěna loď kostela a postavena věž. Původně šlo o filiální kostel farnosti Petrovice, od roku 1857 samostatná farnost.
hrad
Hrad založený na poč. 14. stol., rozšířen pozdně goticky. V průběhu třicetileté války jej získal Martin Huerta, za něhož došlo k vestavbě pozdně renesančního palácového křídla s arkádami. Další úpravy do podoby hradu příliš nezasáhly.
zámek
Zámek vzrostlý z vodní tvrze vystavěné Volfem Gothartem Perglerem z Perglasu (či jeho synem) po r. 1579. Za 30ti leté válce zde byli ubytováni vojáci Baltazara Marradase. Později majetek Račínů z Račína. Další přestavby v pol. 18. stol.
zřícenina tvrze
Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře
sakrální památky
Kaplička pod vrcholovou skalou hory Březník nad Hartmanicemi. Místo spojeno se svatým Vintířem (Günther), poustevníkem, původně bavorským šlechticem, který zprostředkovával spojení mezi Čechami a Bavorskem.
zámek
Starý zámek v jehož zdivu je zastavěna tvrz ze 14. stol. Nejspíše gotická palácová tvrz velikosti 10x16,5 m, která mohla být opatřena věží. Později byla západní část zámku renesančně upravena a budova při opravách v 19. stol. získala dnešní vzhled.
zřícenina hradu
Hrad vystavěný v letech 1356-1365 na příkaz Karla IV. Sloužil jako ochrana zemské hranice proti Bavorsku. Od roku 1617 se uvádí jako pustý, po třicetileté válce jeho zdi záměrně pobořeny.
tvrz
Tvrz postavil Vilém z Čachrova v letech 1380 - 1390. Po r. 1446 přestala sloužit jako sídlo majitele a zpustla. R. 1566 tvrz koupil a obnovil Jan Bohuchval z Hrádku. V 2. pol. 18. st. sloužila jako sýpka. Dnes je ve špatném stavu.
torzo hradu
Zříceniny hradu z 13. stol. založeného pány z Budětic. Po roce 1380 nechal Bohuslav z Budětic hrad svému osudu a ten rychle zpustl a změnil se ve zříceninu.
zřícenina tvrze
Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.
zřícenina hradu
Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách zal. pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po 30ti leté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.
zřícenina hradu
Umělá zřícenina hradu z období romatismu, kterou nechal postavit roku 1840 JUDr. Ludvík Taaffe.
17
Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.
tvrz
Velká gotická tvrz, někdy dokonce označovaná jako hrad, z konce 14. století, vystavěná Buškem ze Strážova. Renesančně přestavěna v 16. století. V 18. století tvrz přestala sloužit jako panské sídlo a stala se obydlím úředníků.
hrad
Gotický hrad z konce 13. století, vystavěný pány z Janovic a Klenové. V 17. stol. bylo na předhradí již pustého hradu vystavěno nové sídlo. V 19. století pseudogoticky upraven. Dnes se zde nachází galerie výtvarného umění.
zřícenina hradu
Zříc. hradu. Přemyslovské správ. hradiště do pol. 13. stol. (opuštěno). R. 1315 věnoval J. Lucemburský Bavorovi III. ze Strakonic na stavbu hradu. Lucemburkové vlastnili hrad až do konce 15. stol., poté maj. Půta Švihovský z Rýzmberka. R. 1558 pustý.
zámek
Barokní zámek byl postaven v 16. st. snad na místě bývalé tvrze ze 14. st. Fremuty ze Stropčic. V 18. st. byl barokně přestavěn, v 19. st. prošel dalšími úpravami. Zámek je patrová budova s mansardovou střechou, cibulovitou věžičkou.
zřícenina hradu
Terénní zbytky šlechtického hradu postaveného pány ze Soustova na konci 14. století. V jejich majetku až do poč. 16. stol., poté patřil koruně a po r. 1520 Janovickým; r. 1539 již uváděn jako pustý. Zachován příkop a nepatrné zbytky zdiva.
