Památky v okolí hotelu
sakrální památky
Poutní ranně barokní kaple postavená r. 1682 - 83 (zakladatelem byl kapucín Ladislav Bilín).R. 1725 přistavěny ambity a 4 nárožní kaple a r. 1882 pseudorománsky upravena roku.
věž
Kamenná rozhledna z roku 1934 na vrchu Svatobor (845 m n.m.), vysoká 31 m, postavená na místě bývalé kamenné rozhledny z roku 1900, která se zřítila v roce 1934.
zřícenina tvrze
Zříceniny tvrze, založené asi Sezemou z Kašovic kol. r. 1340; po r. 1430 ves i s tvrzí připojena k velhartickému panství. R. 1565 již tvrz uváděna jako pustá. Dochovány zbytky obytné budovy se střílnami, prevéty a velkými sálovými okny v 2. patře
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. V pís. pramenech zmiň. pouze jednou; jako místo zajetí Alberta ze Schonštejna. Brzy poté musel hrad zaniknout, neboť se více nepřipomíná. Zánik hradu přežila jen jeho kaple - současný farní kostel, opevněný novou hradbou.
zámek
Zámek vzrostlý z vodní tvrze vystavěné Volfem Gothartem Perglerem z Perglasu (či jeho synem) po r. 1579. Za 30ti leté válce zde byli ubytováni vojáci Baltazara Marradase. Později majetek Račínů z Račína. Další přestavby v pol. 18. stol.
sakrální památky
Raně barokní kostel Jména Panny Marie byl postaven pravděpodobně v roce 1637. Roku 1737 byla přestavěna loď kostela a postavena věž. Původně šlo o filiální kostel farnosti Petrovice, od roku 1857 samostatná farnost.
torzo hradu
Zříceniny hradu z 13. stol. založeného pány z Budětic. Po roce 1380 nechal Bohuslav z Budětic hrad svému osudu a ten rychle zpustl a změnil se ve zříceninu.
zřícenina hradu
Hrad vystavěný v letech 1356-1365 na příkaz Karla IV. Sloužil jako ochrana zemské hranice proti Bavorsku. Od roku 1617 se uvádí jako pustý, po třicetileté válce jeho zdi záměrně pobořeny.
zřícenina hradu
Nejmohutnější zřícenina hradu v Čechách zal. pány z Budětic poč. 14. stol. Později jej vlastnili Švihovští, významně rozšířili za účasti stavitele Benedikta Rejta. Po 30ti leté válce zpustl. R. 1421 zde přišel o druhé oko Jan Žižka z Trocnova.
zřícenina hradu
Dnes již zbytky předsunutého opevnění hradu Kašperk. Postaven byl zřejmě Švamberky v 1. pol. 15. st. Sloužil jako zajištění vyvýšeniny před hradem. Původně se jednalo o dvoupodlažní stavbu s pětibokou věží.
hrad
Hrad založený na poč. 14. stol., rozšířen pozdně goticky. V průběhu třicetileté války jej získal Martin Huerta, za něhož došlo k vestavbě pozdně renesančního palácového křídla s arkádami. Další úpravy do podoby hradu příliš nezasáhly.
zámek
Starý zámek v jehož zdivu je zastavěna tvrz ze 14. stol. Nejspíše gotická palácová tvrz velikosti 10x16,5 m, která mohla být opatřena věží. Později byla západní část zámku renesančně upravena a budova při opravách v 19. stol. získala dnešní vzhled.
zřícenina tvrze
Tvrz byla postavena pravděpodobně začátkem 14. stol. Dluhomilem z Velhartic. Poté ji získal Půta Švihovský z Rýzmberka a od r. 1544 byla tvrz opuštěná. Do dnešní doby se zachovaly zbytky zdiva čtyřbokého paláce s kruhovou baštou.
sakrální památky
Kaplička pod vrcholovou skalou hory Březník nad Hartmanicemi. Místo spojeno se svatým Vintířem (Günther), poustevníkem, původně bavorským šlechticem, který zprostředkovával spojení mezi Čechami a Bavorskem.
zřícenina hradu
Umělá zřícenina hradu z období romatismu, kterou nechal postavit roku 1840 JUDr. Ludvík Taaffe.
zřícenina hradu
Zříc. hradu. Přemyslovské správ. hradiště do pol. 13. stol. (opuštěno). R. 1315 věnoval J. Lucemburský Bavorovi III. ze Strakonic na stavbu hradu. Lucemburkové vlastnili hrad až do konce 15. stol., poté maj. Půta Švihovský z Rýzmberka. R. 1558 pustý.
17
Nejvýše položené keltské (či snad předkeltské) oppidum na českém území sloužilo v posledních několika stoletích před změnou letopočtu jako útočiště či ochrana zlatonosných nalezišť v údolí Otavy.
tvrz
Tvrz postavil Vilém z Čachrova v letech 1380 - 1390. Po r. 1446 přestala sloužit jako sídlo majitele a zpustla. R. 1566 tvrz koupil a obnovil Jan Bohuchval z Hrádku. V 2. pol. 18. st. sloužila jako sýpka. Dnes je ve špatném stavu.
tvrz
Gotická tvrz rodu Koců z Dobrše, několikrát přestavována. Později byty a škola. Po roce 1989 zakoupilo budovu Sdružení pro obnovu Dobrše a následně začalo s rekonstrukcí.
věž
Vyhlídková plošina ve výši 7 m nad terénem je přisazena k telekomunikačnímu stožáru nad Česticemi poblíž zdejší Kalvarie (viz heslo). Volně přístupná od postavení roku 1999.
