Památky v okolí hotelu
zaniklý hrad
Královský hrad byl snad založen spolu s městem Přemyslem Otakarem II, před r. 1349 již neexistoval. O jeho podobě a historii vedou odborníci dodnes spory.
zámek
Gotickou tvrz ze 14. století přestavěl Bohuslav Mazanec z Frymburka po r.1561 na renesanční zámek. R.1732 Josef František hrabě ze Schönfeldu zámek barokně upravil. Auerspergové v 19. stol. upravili zámek do dnešní podoby. V l. 1950-1952 zřízeno hippologické muzeum.
hrad
Miniatura hrádku postavená v duchu romantismu v letech 1898 - 1901 paní Vilemínou Auerspergovou. Zděný hrádek stojící na křemencové skalce byl určený pro zámecké děti. Hrádek stojí v památkové zóně.
zřícenina hradu
Zříceniny nevelkého hrádku z 14. stol. majitele Matyáše z Rabštejna. Po opuštění Bohuslavem Mazancem z Frymburka v 1585 se uvádí jako pustý. Po romantických přestavbách na počátku 19. stol. byl upraven a dostavěn palác se dvěma místnostmi.
zámek
Nevelký patrový barokní zámek z 18. století, jenž byl vystaven jako správní místo místních pyritových dolů. Dnes jsou v zámku byty, knihovna, městský úřad a expozice těžby v Lukavici.
zaniklý hrad
Téměř zaniklý hrad. V pramenech zmiň. pouze jednou, r. 1381, kdy jako odúmrť po jakémsi Zdislavovi připadl králi Václavovi IV. Pro bližší poznatky o hradu nezbytný alespoň základní odborný průzkum.
zřícenina hradu
Hrad z 1. poloviny 14. století, zanikl kolem poloviny 15. století. V jádru jsou patrné základy věžovité stavby a část hradební zdi, v předpolí bývalo velké předhradí.
věž
Jediná dochovaná brána původního pernštejnského městského opevnění, která se sestává z vlastní 60 m vysoké věže s vyhlídkovým ochozem a předsunutého předbraní z roku 1507 od Mistra Pavla. Poslední úpravy provedeny v roce 1912.
zámek
Původně vodní tvrz, ve 14. st. přeměněna na hrad. Za Pernštejnů přestavěn na renesanční zámek. Čtyřkřídlá budova do jejíž severozápadního nároží byla pojata mohutná hradní věž. Dochované opevnění s dělovými rondely.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu, první zmínky z roku 1318. Často se střídali majitelé. Počátkem 17. stol. opuštěn, začal pustnout, měnit se ve zříceninu. Dodatečně rozšířen, patrné stopy renesanční přestavby. Dochovány výrazné zříceniny hradeb a paláce.
zámek
Nasavrky patřily ke hradu Strádov. Původní tvrz poprvé připomíná v r. 1545 v držení Magdalény a Mikuláše Běškovce z Běškovic. Asi okolo roku 1600 za Václava Zárubu z Hustířan byla tvrz upravena na zámek.
zřícenina tvrze
Zřícenina tvrze, postavené r. 1365 vladykou Mikšíkem ze Svojšic. Po něm tvrz získal Václav Ruthar z Malešova a poté byla držena jeho syny, Petrem a Mikulášem. Od 1 pol. 16. stol. tvrz patřila Gerštorfům z Gerštorfu téměř sto let až do období třicetileté války, kdy byla vypálena. Poté pomalu zpustla.
hrad
Pozdně gotický hrad Pernštejnů vzniklý přestavbou staršího objektu na přelomu 15. a 16. stol. s unikátním opevňovacím systémem. Poničen švédskými vojsky r. 1645. Restaurován na počátku 20. stol. podle plánů architekta D. Jurkoviče.
zřícenina hradu
Téměř zaniklý hrad. Zal. koncem 13. stol., maj. Hrabiše z Paběnic. V drž. jeho rodu do konce 14. stol. Poč. husit. válek obsazen Janem Hertvíkem z Rušínova. R. 1436 připojen Janem z Dubé a Třebechovic k Žlebům. R. 1499 pustý. Pošk. stavbou přehrady.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z přel. 14.-15. stol. R. 1405 majitelem Ješík z Popovce, poté Petr Zmrzlík ze Svojšína. Za husit. válek Hynek Krušina z Lichtemburka, poté Hertvík z Rušínova. Od r. 1455 Trčkové z Lípy, kteří ho výrazně přestavěli. R. 1499 opuštěn.
zřícenina hradu
Zříc. raně got. hradu založeného ve 13. stol. jako královský v místech hradiště Světlík. Od r. 1261 majetek Smila z Ronova. V 15. stol. rozšířen, často obléhán a dobyt. V 16. stol. za Trčků přestavěn. Po třicet. vál. opuštěn, po r. 1700 zříceninou.
technická památka
Berlova vápenka v Závratci u Třemošnice představuje jedinečně zachovanou památku na počátky průmyslové výroby vápna pod Železnými horami. Fungovala v letech 1880 - 1960, od roku 2010 exposice dějin vápenictví.
zřícenina hradu
Zřícenina gotického hradu z poč. 14. stol. (se zachovanou částí renesančně přestavěného paláce). Rozšířen za vlády Diviše Slavaty z Chlumu v roce 1544. Po požáru v roce 1573 renesančně upraven. V 17. stol. poničen nájezdy Švédů.
hrad
Zachovalý hrad. Zakl. hradu (zmiň. 1325) Tas z Mrdic. R. 1349 maj. Beneš z Vartemberka, poté páni z Pardubic a Pardusové z Vrátkova. Stavební úpravy: zač. 16. stol. (Jindřich Šťastný z Valdštejna), za Berků (od r. 1558), za Kinských (baroko) 1793-98.
sakrální památky
Dřevěný kostel postaven r. 1752 - roubená jednolodní barokní stavba s trojboce zakončeným presbytářem a předsíní na západní straně. Loď je plochostropá, kruchta nesena dřevěnými sloupky. U kostela dřevěná zvonice na zděné podezdívce.
