Památky v okolí hotelu
zaniklý hrad
Zaniklý hrad., zal. v 2. pol. 13. stol., patrně jako nástupce znič. hradu Vražba. R. 1370 prvním zn. majitelem Ješek z Neznášova. Jeho potomci připom. do r. 1457. R. 1494 hrad držel Bavor z Hustířan. Za jeho potomků opuštěn; r. 1542 pustý.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu v prostoru kostela. Hradiště zal. v l. 1003-04 kníže Jaromír. V 1 pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. zde zal. městský kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad. Sídlo Mutiny z Vřešťova v 2. pol. 13. stol. R. 1348 maj. páni z Rýzmburka, v drž. rodu do poděbrad. doby (význ. politik Aleš Vřešťovský z R.). Za poděbrad. válek dobyt. Konec 15. stol. - r. 1638 maj. Kordulové ze Sloupna. Poté zpustl.
torzo tvrze
Zachovalá podzemní část tvrze z 16. století na místě předchozího slovanského hradiště. Tvrz založil před rokem 1542 Majnuš Bukovský z Hustířan. Tvrz zpustla během třicetileté války a na jejích původních sklepích stojí novodobá budova.
zřícenina hradu
Valeně klenuté sklepy, zbytky bergfritu a torza obvodové zástavby zbyly po hradu založeného Půtou z Turgovy před r. 1316. Koncem 14. st. byl majitelem Heřman z Choustníka. 1645 byl pobořen Švédy. v 17. st. zde byl klášter, v 18. st. sýpka.
zámek
Barokní zámek vystavěný za Kotulínských z Kotulína a Křížkovic v r. 1725. Kněžna Růžena z Hohenlohe přistavěla pravé křídlo zámku. Zámek koncem 19. stol. vyhořel, byl znovu přestavěn jako dvouposchoďová budova s kulatou věží, bez slohových znaků.
zámek
Karel Ferdinand Dobřenský z Dobřenic nechal před r. 1748 buďto přestavět starou tvrz, nebo postavil barokní zámek v jejím těsném sousedství. Je to jednopatrová barokní budova s mansardovou střechou a barokním portálem. Nyní v soukromém vlastnictví.
zámek
Barokní zámek vystavěný R. 1677 Jezuity z dolnopřímské tvrze. Vletech 1842 - 1843 proběhla další přestavba zámku. V r. 1879 koupil zámek Jan Harrach a v roce 1945 jim byl zkonfiskován a připadl obci.
zámek
Lorenzo Piccolomini vystavěl letech 1702-1708 zámek v barokním slohu. Počátkem 19. století Kuronští přebudovali zámek ve stylu klasicismu a empíru. Zámecký park vytvořen kolem r.1810.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. Zal. před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho potomků do 1. pol. 15. stol. Z dalších maj. Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 neobýván zpustl. R. 1798 vyst. altán.
zámek
Zámek nechal postavit Arnošt Kryštof Harrach v letech 1802-1803. Od r. 1803 zde byly kanceláře a byty. V r. 1959 byla obnovena zachovalá část sgrafitové omítky.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad z poloviny 13.století vystavěný řádem německých rytířů. Roku 1325 po převzetí Růtem z Turgova hrad zpustl a brzy zanikl.
zřícenina hradu
Skromné zbytky hradu založeného mezi rokem 1253 a 1278 jako součást trojhradí na řece Úpě. Zpustošen a vypálen husity 8. června 1427. Od té doby ve zříceninách.
zámek
Romantický zámek vystavěný ve stylu anglické novogtiky podle vzoru anglického zámku Grewe Hall. Cenné vnitřní vybavení a mobiliář svezený z rakouských a německých zámků.
zámek
Původní barokní zámek z první pol. 18. stol., majitel neznámý. V r. 1901 přestavěn rytířem Gastonem Malmannem ze Skřivan do novorenesanční podoby. Od r. 1913 majitel prof. dr. Václav Piťha. Po r. 1945 ve státním vlastnictví.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z r. 1279. V r. 1447 hrad zakoupila slezská knížata a hrad zbořila a spálila. Vízmburk se výborně dochoval do dnešní doby.
hrad
Gotický hrad postavený kolem r. 1322, přestavěn na renesanční zámek. Rozšířen za Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic. Opuštěn po požádu r. 1830. Postupně opravován, zejména Harantovský palác.
zámek
Renesanční zámek vystavěný r. 1560 Vilémem Trčkou z Lípy. Trojkřídlá stavba s arkádovým nádvořím. Fasády a interiéry změnily pozdější barokní úpravy. K zámku patří i hospodářské budovy, kostel, míčovna, konírny a letohrádek.
zaniklá tvrz
Téměř zaniklá tvrz, postavena patrně ve 13. stol. vladykou Bartolomějem Svatoněm. Svatoňovice se prvně zmiňují r. 1357, od kdy zde sídlil Albert ze Skalice a to do r. 1386, kdy byly připojeny k Vízmburku. Tvrz poté zanikla a na jejím místě vyrostl statek. Pod statkem jsou dochovány gotické sklepy.
zámek
Barokní zámek vystavěl r. 1737 Kryštof Norbert Voračický z Paběnic. Je to podélná jednopatrová budova, se středním dvoupatrovým rizalitem, vrcholícím v trojúhelníkovém štítě, obrácený hlavním průčelím do zahrady. V současné době velice chátrá.
