Památky v okolí hotelu
zámek
Náchodský hrad přestavěný na renesanční zámek za Smiřických v 2. pol. 16. st. Válcová věž opatřena ochozem a fasády sgrafitem. Další pozdně renesanční úpravy provedl Octavio Piccolomini, který získal zámek jako pobělohorský konfiskát.
zřícenina hradu
Nepřístupná zřícenina hradu z poč. 14. st. Opuštěn v 16. st., voj. využit za 30leté války. Nevelký hrad s mohutnou obvodovou hradbou, zbytky paláce a torzem unikátní enormně velké okrouhlé věže. V předpolí zbytky raně barokních bastionů.
zřícenina hradu
Hrad dle nálezů založen koncem 14. stol., zanikl snad na poč. husitských válek, poprvé zmíněn až jako pustý (1503). Hypoteticky ztotožněn s nelokalizovaným hradem Krčín. Dochována podezdívka dřevěné věže, zříceniny štítové zdi a hradeb s bránou.
zámek
Lorenzo Piccolomini vystavěl letech 1702-1708 zámek v barokním slohu. Počátkem 19. století Kuronští přebudovali zámek ve stylu klasicismu a empíru. Zámecký park vytvořen kolem r.1810.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. Zal. před r. 1319 Albertem z Rýzmburka. V držení jeho potomků do 1. pol. 15. stol. Z dalších maj. Oldřich z Černčic, r. 1544 Bernard Žehušický z Nestajova, Vilém z Talmberka. Po r. 1595 neobýván zpustl. R. 1798 vyst. altán.
zřícenina hradu
Skromné zbytky hradu založeného mezi rokem 1253 a 1278 jako součást trojhradí na řece Úpě. Zpustošen a vypálen husity 8. června 1427. Od té doby ve zříceninách.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z r. 1279. V r. 1447 hrad zakoupila slezská knížata a hrad zbořila a spálila. Vízmburk se výborně dochoval do dnešní doby.
torzo hradu
Téměř zaniklý hrad připomínaný r. 1366 jako maj. břevnovského opata. Prodán Janovi Kdulincovi z Ostroměře. R. 1390 opět maj. břevn. opata a propůjčen Kunešovi z Pravětic. R. 1406 v drž. Stradala ze Žďáru a Vysoké Srbské. Zničen husity roku 1422.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu postaveného ve 13. stol. jako panství rodu Panewitzů. Poprvé dobyt husity. V 16. století sloužil jako sídlo loupežníků, byl dobyt a zbořen. Od té doby ve zříceninách.
zřícenina hradu
Hrad zbudován na přelomu 13. a 14. století. V průběhu 14. století opuštěn. Zbytky kdysi mohutného hradu dnes hustě porostlé náletovou zelení.
Bystrý, Hrad u Stárkova (12.8 km)
zaniklý hrad
Terénní zbytky nevelkého sídla založeného ve 13. století a zaniklého požárem ve století 14. Tvořilo jej lehce opevněné jádro oddělené od šíje valem a příkopem. Hnavní stavbou byla dřevěná věž na kamenné podezdívce.
zaniklý hrad
Stopy hradu neznámého původu i doby založení nad soutokem Hluckého a Bažinského potoka u osady Hluky. Dispozici hradu vévodí homolovitý pahorek, možné místo, kde stála věž. Pod ním nevelká plošinka, kde by mohl být palác.
zaniklý hrad
Téměř zaniklý hrad Chábory založený kolonizační činností pány z Dobrušky snad v 13. stol. Dochované písemné prameny jej zmiňují až roku 1571 již jako pustý. Hrad byl téměř celý stráven lomem.
zámek
Renesanční zámek vystavěný r. 1560 Vilémem Trčkou z Lípy. Trojkřídlá stavba s arkádovým nádvořím. Fasády a interiéry změnily pozdější barokní úpravy. K zámku patří i hospodářské budovy, kostel, míčovna, konírny a letohrádek.
Skály, u Broumova (17.6 km)
zřícenina hradu
Zřícenina hradu založeného ve 13. století Matějem Salavou z Lípy. Pobořen kolem roku 1447. Po několika letech obnoven, ale v 17. stol. rozbořen a materiál použit na stavbu hospodářských stavení zámku.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu v prostoru kostela. Hradiště zal. v l. 1003-04 kníže Jaromír. V 1 pol. 13. stol. zde byl patrně vybudován kamenný hrad. Poč. 14. stol. zde zal. městský kostel. R. 1349 svěřen augustiniánům-kanovníkům, s nimiž je spojován dnešní chrám.
torzo hradu
Zbytky zaniklého gotického hradu postaveného snad pány ze Žampachu. Nevelký a ne zcela dokončený hrad byl již na poč. 15. st. opuštěn pány z Častolovic a po ztrátě rezidenční funkce rychle chátral.
zřícenina hradu
Hrad založen někdy na přelomu 14. a 15. stol. pány z Častolovic. Roku 1440 se marně pokoušel o jeho dobytí Kolda ze Žampachu. Panství r. 1495 získali páni z Pernštejna, Nový hrad byl již pustý. Dodnes se zachovaly jen malé zbytky zdí, valy a příkopy
sakrální památky
Nejstarší dochovaný dřevěný kostel v Česku spolehlivě doložen počátkem 15. stol. Po požárech 1421 a 1449 úpravy, přesto podstatné části stavby předhusitské. Od počátku hřbitovní, což ho spolu s polohou mimo vlastní město uchránilo od dalších požárů.
sakrální památky
Původně gotický hrad, přestavěný ve 14. stol. na opevněný klášter benediktinů s kostelem sv. Vojtěcha. Současná podoba je výsledkem vrcholně barokní přestavby podle plánů K. I. Dienzenhofera. Objeven unikátní otisk tzv. turínského plátna z r. 1651.
