Památky v okolí hotelu
hrad
Zřícenina hradu je dnes známa jako rozhledna Šlikovka. Poč. 16. st. jej postavili Šlikové jako ochranu stříbrných dolů. R. 1525 jej vyplenili vzbouření horníci. R. 1639 byl zničen Švédy. Dnes zbyla věž, části bašty, zdi a věž s gotickými krakorci.
ostatní
Jako sídlo mincovny nechali Šlikové postavit 1534 - 46 objekt v přechodném slohu mezi gotikou a renesancí. Později sídlem báňského úřadu, postižen několika požáry. Od r. 1964 museum s exposicemi věnovanými zejména zdejšímu hornictví a zpracování stříbra.
věž
Zachovalá rozhledna z roku 1895. V roce 1908 k ní přistaven horský hotel. V posledních letech doznal objekt i změn pro potřeby telekomunikací.
věž
Rozhledna (17 m, 1244 m n. m.) stojí na místě dřevěné věže (1817), kterou nahradil v l. 1838-68 vyhlídkový gloriet. R. 1880 postavena Krušnohorským spolkem nejprve dřevěná a poté kamenná rozhledna (r. 1884). R. 1893 přistavěn hostinec, postupně rozšířen. Po r. 1989 chátrá. Od r. 2005 v rekonstrukci.
zámek
V r. 1545 se připomíná zámek. R. 1650 začal Julius Jindřich sasko-lauenburský stavbu barokního zámku. Je to dvoupatrová, čtyřkřídlá stavba. Vpravo čtverhranná věž. V parku barokní letohrádek. U vchodu do parku stojí Bílý dvůr - tzv. Palác princů.
věž
Rozhledna stojí 1042,6 m n. m. Postavena společně s hotelem r. 1913 Spolkem po zimní sporty (arch. K. Matusch). Po 2. svět. válce využívána pohraniční stráží (poničena). Hotel bylo nutno zbourat. Je 21 m vysoká. Jedna z nejstar. rozhleden v oblasti.
zámek
Zámek v empírovém slohu nechala postavit Anna Veithová r. 1846. Dvoukřídlá jednopatrová budova má v přízemí předního křídla šest půlkruhových arkád, v zadním křídle ve střední ose mělký rizalit. Využíván je zemědělským podnikem.
zřícenina hradu
Zchátralý zámek přestavěný z hradu. Královský hrad z 13. st., přestavěn za Satanéřů pozdně goticky, za Šliků renesančně, za saských knížat barokně a za Buquoyů novogoticky. Od r. 2001 současným majitelem postupně rekonstruován.
zřícenina zámku
Zřícenina loveckého zámečku, který nechali v letech 1738-1739 postavit bratři Ludvík a August Jiří, markrabata z Baden-Badenu. Zámeček byl zajímavá dvoupatrová stavba na půdorysu nepravidelného jedenáctiúhelníku.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z 15. st. - první zmínka z r. 1434. Vystřídal několik majitelů, za Šliků po r. 1528 zanedbáván a r. 1574 již uváděn jako pustý. Dochován suterén obytné věže s přilehlou hradbou, torzo paláce a 1. brány a zbytky parkánové hradby.
zřícenina hradu
Hrad s gotickými prvky založen ve 14 .stol. Zakladatelem hradu byl zřejmě Konrád Plik z Plikenštejna. Roku 1623 hrad získal Nejdek Heřman Černín z Chudenic. Nyní z hradu zbyla jen věž z neomítnutého zdiva.
18
Pozůstatky vápenky, zřízené v první polovině 19. století majitelem panství hrabětem Buquoyem jiozápadně od městečka. V provozu do počátku 20. let 20. století. Dochovány dvě polygonální pece a trosky dalších budov.
věž
Rozhledna 582 m n. m., vysoká 11 m. Nechal ji postavit Jindřich Mattoni, pravd. r. 1880 (koupil r. 1873 od Černínů lázně Kyselka i s přilehlým okolím). Po 2. svět. válce začala rozhledna chátrat, r. 2003 opravena Obecním úřadem Kyselka.
sakrální památky
Kostel postaven v letech 1732 až 1736 podle plánů architekta Kiliána Ignáce Dienzenhofera. Při požáru v roce 1759 došlo k jeho poškození, ale byl znovu obnoven. Kostel spravuje již celá staletí řád křižovníků s červenou hvězdou.
zřícenina hradu
Historie hradu byla krátká a dramatická. Začíná někdy v druhé polovině třináctého století. Jeho zakladatel není znám. Na počátku 16. století již uváděn jako pustý. Dnes romantická zřícenina nad stejnojmennou obcí.
sakrální památky
Kapli nechal postavit František Julius syn vévody ze Sachsen-Laenburgu, jehož otec r. 1665 koupil panství od hraběte Šlika. Kaple zasvěcená Neposkvrněnému početí Panny Marie málem nepřežila dobu po roce 1945, v září 1994 se však dočkala znovuzrození.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu z přelomu 14. a 15. století nad stejnojmenným městečkem. Dříve také nazývaného Engelhaus. Začal chátrat po dobytí Švédy v roce 1635.
Kleinštejn, Klejštejn, Kleinstein, Pragerhaus (18.3 km)
zřícenina hradu
V r. 1435 se Klejnštejn zmiňuje poprvé jako majetek Žibřida ze Žďáru. Klejnštejn náleží mezi hrady bergriftového typu. Zánik hradu spadá do let 1435-1437, kdy byl dobyt při sporu Vendem z Illburka s držitelem Kleinštejna Vojtěchem z Doupova
zřícenina hradu
Mohutné zříceniny hradu založeného Vilémem ze Šumburka ve 30. let. 14. stol. (první zmínka z r. 1435), a přestavěného Fictumy na počátku 16. stol. Opuštěn po požáru po r. 1550. Dochovány zbytky mohutné obytné věže, hradby s baštami a zajímavá brána.
hrad
Gotický královský hrad založen ve 13. stol. na místě starší románské stavby, rozšířen v době Václava IV. a v 16. stol. upraven. V 19. stol. částečně rozbořen, zřízena věznice. Od r. 1898 je zde městské muzeum.
