Památky v okolí hotelu
Janův hrad, Janohrad, Lednicko - valtický areál (2.6 km)
zřícenina hradu
Romantická napodobenina hradní zříceniny z r. 1807, jeden z letohrádků postavený jako první v Lednicko - Valtickém areálu pro J. I. Lichtenštejna.
minaret, Lednicko-valtický areál (2.8 km)
věž
Dominanta lednického parku vznikla 1797-1802 dle projektu arch. Hardtmutha jako jedna z prvních čistě vyhlídkových staveb v českých zemích. Údajně nejvyšší minaret v neislámské zemi, doklad počátků orientálních inspirací ve střední Evropě.
zámek
Zámecký areál na seznamu UNESCO. Gotická tvrz byla po r. 1632 přestavěna Liechtensteiny na rozsáhlý barokní zámecký areál. Další barokní přestavby před r. 1698 a před r. 1730, empírové po r. 1812. Po r. 1846 přestavěn v novogoticky do dnešní podoby.
zámek
Starší hrad nechal r. 1570 přestavit Jan mladší ze Žerotína na renesanční zámek s arkádovým nádvořím. Od r. 1636 patří Lichtenštejnům. Počátkem 19. stol. byl upraven novogoticky a byla k němu přistavěna zkosená věž připomínající zříceninu.
mlýn
Větrný mlýn postavil r. 1870 Ignác Laštůvka z Mutěnic, dále se majitelé často střídali. R. 1890 mlýn převrhla vichřice. Poslední majitel Jan Minařík zde mlel do r. 1949. Ač byl mlýn r. 1969 opraven, v dalších letech velmi zchátral. R. 1999 byl zakoupen obcí Starý Poddvorov a r. 2003 zrekonstruován.
zámek
Empírový lovecký zámek byl postaven Lichtenštejny v letech 1810-1812. V dnešní době je zámek majetkem Krajského střediska státní památkové péče a je v něm umístěno muzeum památek z doby velkomoravské, získaných při výzkumu hradiště na Pohansku.
zámek
Rozsáhlé sídlo Lichtenštejnů v barokním stylu na místě renesančního zámku a gotického hradu. Do r. 1726 demolován. Zřízením dvora, dostavbou kaple, divadla a teras vznikla rezidence v dnešní podobě - součást památkové a biosférické rezervace UNESCO.
Sedlec, Lovecký zámeček, Nový rybník (13.5 km)
zámek
Dnes opravený zámeček byl postaven na ostrově uprostřed rybníka, patrně v renes. době. Později byl barokně přestavěn. Kolem se nacházel sad a zahrada s okrasnými prvky. Do dnešní doby se zachovaly zbytky cihlového mostu, který je zčásti zasypaný.
Děvičky, Maidburg, Dívčí hrady, Maidberk, Maidenburg, Děvíčky (14.3 km)
zřícenina hradu
Zřícenina královského hradu z roku 1222. Renesanční zeď charakteristická pro 1. polovinu 14. století. Za třicetileté války zapálen Švédy. V 18. století zcela opuštěn a ponechán svému osudu.
sakrální památky
Místo svítí do daleka, ční na výrazném kopečku v místních rovinách. Je odtud též znamenitý rozhled jak na Mikulov tak na Pálovské vrchy a do Rakouska...
zřícenina hradu
Zřícenina hradu postaveného na přelomu 13. a 14. st. rodem Sirotků, po jejichž vymření připadl králi Václavu III, který byl krátce poté zavražděn (v r. 1306) a hradu se zmocnili Lichtenštejnové. Ti hrad využívali do poč. 16. st., poté pustý.
5
Dělostřelecká renesanční věž z 15. století postavená na skalce severně nad centrem Mikulova. Chránila z této strany snadno ohrozitelné město a zámek. Dnes slouží jako vyhlídka.
zámek
Zámek přestavěný z románského hradu. V 16. a 17. st. renesančně upravován. V r. 1718 vyhořel a byl barokně přestavěn. Zdržoval se tu Napoleon a v r. 1866 zde bylo podepsáno prusko - rakouské příměří. V r. 1945 poškozen požárem, poté zrekonstruován.
sakrální památky
Synag. východního typu s almemorem neseným čtyřmi sloupy uprostř. prostoru, zal. kolem r. 1450 a po požáru v r. 1561 bylo zdůrazněno nároží přístavbou jednosloupové lodžie, dnešní vzhled z přestavby r. 1719. Interiér vyzdoben I. Lengelacherem.
zaniklý hrad
Poprvé dnes již neexistující hrad byl zmíněn roku 1373, ale jeho původ je starší a nejasný. V případě ohrožení se bránil pasivně svou hmotou. Zakladatel byl Lev z Klobouk. Po r. 1471 byl asi 10 let v rukách Uhrů. Po r. 1536 jej zřejmě zničili Turci.
Neuhaus, Nový hrad u Mikulova (15.6 km)
torzo hradu
Nepatrné zbytky zdiva markraběcího hradu. Založen po r. 1368 k ostraze severojižní cesty překračující Dyji u Mušova, r. 1380 prodán Liechtensteinům. Dobyt a zničen husity mezi lety 1420 a 1425. Dochovány terénní zbytky a střep zdi neznámé budovy.
sakrální památky
Gotický kostel z 1. pol. 14 století. Před r. 1465 vzniklo obranné patro s ochozem. Kolem r. 1500 postavena zvonice a kostel obklopen hradbami Další úpravy následovaly kolem roku 1718. Z kněžiště vedou unikátní únikové podzemní chodby.
zaniklá tvrz
Zaniklá tvrz na uměle navršeném pahorku, zvaném Mohyla, byla postavena patrně v 2. pol. 14. stol. V písemných pramenech se uvádí, že ve 14. stol. sídlil ve vsi rozvětvený rod z Popic. R. 1366 ves držel Martin z Popic, r. 1406 Petr Bílý z Popic. Tvrz samotná se zmiňuje až r. 1414 již jako pustá.
zámek
R.1589 vystavěl opat zábrdovického kláštera renesanční rezidenci, v době baroka rozšířena. Po zrušení kláštera v r.1784 získal zámek náboženský fond. Po r.1820 interiéry klasicistně upraveny. V r.1932 zámek koupilo město a jejím účelům slouží dodnes.
zaniklá tvrz
Zaniklá tvrz. Dle archeologického průzkumu bylo místo osídleno ve 13. a 14. stol. a byly objeveny i pozůstatky kostelíka vedle tvrze. Ves Koválov se zmiňuje r. 1307 jako součást panství dolnokounického kláštera. Tvrz zanikla asi už ve 14. stol. společně se vsí, která se r. 1493 uvádí jako pustá.
