Památky v okolí hotelu
přírodní scenerie
Jeskyně byla osídlena lidmi již před 15 tis. lety. První jeskyni prozkoumal v l. 1898-1900 učitel Jan Knies, který vytvořil sbírku nálezů z obd. paleolitu. V l. 1923-1948 byl skupinou Josefa Šamalíka objeven zbytek jeskyně. R. 1936 byla jeskyně otevřena veřejnosti. V l. 2007-2009 velká rekonstrukce.
zřícenina hradu
Rozsáhlé zříceniny biskupského hradu. Hrad založen před r. 1275 biskupem Brunem ze Schauenburgu. R. 1430 či 1431 snad dobýván husity, v blíže neurčené době zanikl požárem a r. 1461 již je pustý.
zřícenina hradu
Zřícenina gotického hradu na vrcholu vápencové skály. Hrad založil r. 1278 Hartman, syn Crhy z Ceblovic. Poč. 14. st. hrad koupil Vok ze Sovince. Za Voka V. je rozprodán a panství se rozpadá. Ještě má několik majitelů, ale r. 1531 je už pustý.
torzo hradu
Nevýrazné zbytky hradu vybudovaného asi koncem 13. nebo začátkem 14. století. Svůj název má po Jakubu Čertu z Bořitova. Rozbořen ve válkách česko-uherských v druhé polovině 15. století.
hrad
Původní předsunuté opevnění z 2. pol. 15. století po zániku Starého hradu převzalo jeho funkci. Polygonální hradba obklopuje nádvoří obestavěné budovami, kolem hradu příkop. Současnými majiteli nepříliš citlivě renovován.
zřícenina hradu
Zřícenina hradu. Vznikl pravd. v 2. pol. 13. stol. Vystavěn patrně příslušníkem rodu z Ceblovic. Hrad zřejmě zajišťoval expanzi jedovnicko-holštejnského dominia. Po zániku rodu v 1. pol. 14. stol. hrad zpustl, možná zanikl při vojenském tažení.
zřícenina hradu
Skromné zbytky hradu ze 14. století postaveného na nevýrazném výběžku, v záhybu silnice mezi Adamovem a Útěchovem.
Obřany, u Brna-Obřan (13.2 km)
zřícenina hradu
Zřiceniny výstavného hradu Gerharta ze Zbraslavi (Obřan). Postaven po r. 1370, r. 1312 zabaven Smilovi z Obřan a r. 1315/16 dobyt a rozbořen brněnskou hotovostí. Zřícenina objevena r. 1957 a ztotožněna s hradem pánů z Obřan až kol. r. 1970.
torzo hradu
Téměř zaniklý hrad postavený v polovině 15. století. V roce 1464 se připomíná hrad jako pustý. Zanikl zřejmě za válek mezi markrabaty Joštem a Prokopem.
zaniklý hrad
Pozůstatky po hradu odkryté archeologickým výzkumem. Poprvé zmiňován v přídomku r. 1339, výslovně až r. 1358. R. 1401 byl dobyt a vypálen brněnskou hotovostí a již nebyl obnoven. Po skončení výzkumu byly zbytky hradu opět zakryty zeminou.
torzo hradu
Hrad, z kterého zbyly jen zbytky byl postaven v pol. 14. stol, kdy ho vlastnil Bedřich z Lulče, r. 1490 ho prodala Eliška z Lulče. Hrad zanikl asi během válek česko-uherských.
torzo hradu
Hrad pravděpodobně založil nechvalně známý Milota z Dědic v 2. polovině 13. století. Koncem 14. století patřil Šternberkům. Zanikl na počátku 15. století, dnes z něj zbyly pouze valy a příkopy.
zřícenina hradu
Původně raně gotický hrad, pobořen vojsky Jana Lucemburského. Následně opakovaně obnoven a znovu vyvrácen. Roku 1418 dobyt husity. K významné renesanční přestavbě došlo v polovině 16. stol. Od roku 1690 rozebírán na stavbu zámku a jiných budov.
zaniklý hrad
Zaniklý hrad. Zmiň. k r. 1046. Po zač. 13. stol. získán zchátralý hrad olomouc. biskupstvím, v pol. 13. stol. vybudován kamenný hrad - biskup Robert či Bruno. Připomínán r. 1277 - bisk. leník Dětřich Stange. Po postavení hradu Melice (1339) opuštěn.
torzo hradu
Téměř zaniklý hrad. Dle archeol. výzk. se zde žilo na konci 13. stol. V pís. pramenech zmiň. pouze r. 1391, kdy byl hrad již nesporně pustý. Zanikl požárem. Jméno hradu odvoz. od Smila, synovce Hartmana (maj. holštejnského dominia v lokalitě).
hrad
Hrad založený králem Přemyslem Otakarem II. ve 13. stol., ve 14. stol. sloužil jako sídelní hrad moravských markrabat, v 17. stol. přestavěn na mohutnou barokní pevnost. Až do konce 2. světové války zde byla věznice a kasárna.
zaniklý hrad
Zbytky zříceniny hradu pocházejí zřejmě z doby kolonizace, a to z pol. 13. st. R. 1512 je již uváděn jako pustý. Zanikl zřejmě r. 1389 po dobytí nedalekého hradu Vícov. Zachované jsou zbytky příkopu, valu a základy okrouhlé věže.
zřícenina hradu
Téměř zaniklý hrad. R. 1371 se po hradu psal Ješek Puška. R. 1375 hrad dobyt oddíly brněn. měšťanů (spory s markr. Janem či nepovolená stavba?). Po Janově smrti (1375) obnoven, r. 1437 maj. Hynek z Ronova a Mitrova. Hrad zanikl v 1. pol. 15. stol.
zámek
Raně barokní zámek (s pozůstatky hradu na nádvoří) vystavěn za Lichtenštejnů. Mělo jít o čtyřkřídlou stavbu, pro nedostatek financí ale vzniklo jen jedno nedokončené křídlo (úzké a 35 m vysoké). Po ničivé vichřici v r. 1801 měl být zbořen.
zámek
Opuštěný čtyřkřídlý renesanční zámek s okrouhlými věžemi v nárožích. Postaven poč. 17. st. snad na místě starší tvrze Hynkem Šarovcem. Poté patřil Miniattiům, olomouckým klariskám, Saint Genoisům a Liechtensteinům. Od r. 1936 patří městu Prostějov.
